Zvolte jazyk
Volejte +420 495 056 500
18.12.2019

Marek Musil - Moje poslední večeře

Ambasador FOMEI Marek Musil vyfotografoval pro časopis Muži v Česku sérii portrétů “Moje poslední večeře”. Jak série portrétu vznikla, co Marek plánuje a co by poradil začínajícím fotografům? To vše se dozvíte v našem krátkém rozhovoru s Markem. 

Jak se ti fotil tento koncept portrétů zajímavých osobností?

U tohohle typu portrétovaní do časopisu je to dost nevyzpytatelné. Pokaždé, když do toho jdu a už mám z redakce seznam lidí a od šéfredaktora schválený koncept, tak si stejně nejsem na sto procent jistý, že to dopadne. Je to 8 osobnosti, každej do toho jde s jinou energií a občas je fuška udržet stejný look u všech fotek.
Na téma "Poslední večeře" jsem se těšil už při jeho samotném organizování a jsem rád, že všechno dopadlo přesně podle mých očekávání. Všichni focení pánové byli skvělí a trávit s nimi chvíle v jejich oblíbených restauracích byl zážitek.

Image 9
Jak jsi svítil? Pomáhal ti nějaký tým spolupracovníků?

Svícení jsem řešil už když jsem seděl v redakci nad konceptem, v tomto případě to bylo ještě důležitější než samotné osobnosti. Od začátku mi bylo jasný, že každý z portrétovaných bude mít jiné rysy, jiné oblečení a bude se jinak chovat. Takže jediná možnost, jak to sjednotit je dát všem stejné světlo. Takže jsem vsadil na tvrdé spotové světlo.

Jako hlavní zdroj jsem používal LED MINI 30 s klapkama, díky kterým jsem si mohl zaspotovat prostření podle potřeby, mimo danou personu jsem na fotce chtěl taky ukázat jídlo, takže bez klapek bych to nedal… no a jako kontra světlo jsem používal LED MINI 15, což je menší bráška led třicítky.

Malé kontra světlo – mám baterku přímo na světle, takže když potřebuju rychle udělat portrét nebo posvítit do kontra tak ho může klidně asistent držet v ruce a je možnost pracovat rychle. To se mi skvěle osvědčilo právě při focení pana Bartošky – požádal jsem ho, aby si zapálil cigárko a když jsem to měl hotový, tak se Bartoška zvedl a šel to dokouřit ven před restauraci. Vyběhli jsme s asistentem, který držel světlo v ruce, ven, dvakrát cvakli a ve finále z toho byla nejpoutavější fotka. Nebejt téhle rychlosti tak bych fotku nikdy neměl šanci stihnout.

Image 1

No a odpověď na druhou část otázky už jsem vlastně řekl – můj tým spolupracovníků je asistent, kterému před focením řeknu, co se jde fotit, jaké světlo tam chci a pak to společně ladíme. U focení do časopisu není moc prostor ani rozpočet na další lidi. Ale ti by tam stejně jen přinášeli jinou energii a samotné focení prodlužovali. Občas fotím i sám. Když cítím, že tým lidí okolo ruší mě nebo focený model tak je prostě pošlu pryč.

Co bys ty rád jedl, kdybys byl jedním z portrétovaných?

V Itálii těstoviny, mořské plody a sklenku vína. Ve Francii cibulačku foie gras s domácí bagetou. A v Čechách cokoliv místního. Když si dal brzo ráno pan Bartoška játra s hranolkama a s tatarkou a k tomu cigaretu, tak jsem si říkal – jooo to je vono :-)))

Image 2

Co momentálně fotografuješ a co tě čeká do budoucna? 

Teď před svátkama už je to zasloužený klid, kdy se můžu věnovat svým vlastním projektům. Reklamní zakázky bývají v tomto období už většinou uzavřené a já se těším, že si užiju rodinu a že se budu hrabat v nafocených fotkách z uplynulého roku. Už druhej rok si fotím svůj projekt o Česku a letos jsem Valašsko a jižní Čechy vůbec neměl čas editovat, takže na tohle se fakt těším nejvíc.

Měl bys nějakou radu pro začínající fotografy, kteří chtějí fotografovat portréty?

Aha radu... hmmm, asi jen to, že pokud chcete fotit portréty, tak foťte portréty. Protože když jsem před 15 lety začínal, tak jsem chtěl fotit portréty, ale díky tomu, jaké jsem potkával lidi se ze mě stal módní fotograf a dělal jsem to tak dlouho, až mě tak lidi začali brát. 
…ale teď už vážně. Myslím, že při portrétování je třeba se soustředit na daného člověka na to jakej opravdu je, až potom teprve myslet na to, že ho portrétujete. Ale vlastně nevím, stejně si na to každý musí přijít sám.


Image 11

Marek Musil

Marek koncem devadesátých let odcestoval do Izraele, kde začal zhmotňovat své vizuální představy skrz hledáček objektivu. Potřeba zdokonalovat se ve fotografii v něm stále rostla. Po návratu do České republiky se usadil v Praze, kde začal pracovat jako asistent komerčních fotografů. V jejich fotostudiích získal možnost nahlédnout do tajů technické fotografie a samotného řemesla. Po čtyřleté práci asistenta odcestoval do USA, kde získal zkušenosti v módní a portrétní fotografii. Vybaven zahraničními zkušenostmi se po návratu domů již dokázal postavit na vlastní nohy. Brzy se prosadil jako fotograf ve své milované Praze...

Ambasadorský profil Marka



Galerie fotografií

Nechci, aby mi cokoliv uteklo
Zde se můžete přihlásit k odběru akcí a novinek v našem sortimentu
- odhlásit se můžete jednoduše.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.