Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookies. Dalším využíváním těchto webových stránek souhlasíte s jejich využíváním.
Zvoľte jazyk
Volajte: +421 244 450 339
04.09.2015

Ako začať fotiť zo zrkadlovkou.

Buď môžete zo zrkadlovkou za 10–100 tisíc strielať fotky na automatiku, alebo sa naučiť niečo o nastavení expozície. Nechcem tu nosiť drevo do lesa, pretože ako prístroj zapnúť je v návode u každého fotoaparátu. Avšak budem sa tu zaoberať niektorými dôležitými aspektami zrkadlovky.

Clona, ohnisko, čas a ISO

Dohromady tvoří expozici, takže to, jak bude fotka vypadat. Jestli bude světlá, tmavá, jestli na ní bude šum, jak bude rozostřené pozadí (nebo i popředí). To všechno vlastně dohromady utváří fotografii. Každý pojem tu rozebereme trochu dopodrobna, ale pouze v rovině, kterou využijete v praxi, neočekávejte tedy tabulky a složité vzorce. Nyní k pojmům. 

Co to je clona

Začneme u objektivu. Tím prochází světlo, a když máme okolo sebe jeho silný zdroj, například slunce nebo blesk, potřebujeme ho nějak regulovat, aby na fotce nebyla pouze bílá plocha. Čím větší nastavíme clonové číslo, tím více clonu uzavřeme, viz Obrázek níže. 

Image 1

Co ovlivňuje clona:

1) Hloubka ostrosti

Čím více clonu otevřeme (nastavíme nižší clonové číslo), tím více rozostříme plochu před a za zaostřeným objektem.

Příklad: Při cloně f1,8 je na portrétu oko ostré a ucho rozmazané. Při cloně f22 je ostrý obličej i krajina za ním. 

Image 2

2) Expozice

Jak jsem již zmiňoval, nastavíme-li vyšší clonové číslo, půjde méně světla na snímač nebo film. Pokud to nepřeženeme, fotografie se nám pěkně vykreslí. Pokud to přeženeme, některá místa se nám slijí do černé, a jestli to není umělecký záměr, je to nežádoucí. 

Stejnou vlastnost má otevírání clony. Můžeme mít ve fotografii takzvané „přepaly“, tzn. místa, kde se bílá slévá do celých ploch a ztrácí se detaily.

Ohnisková vzdálenost

Stále zůstáváme u objektivu a to konkrétně u ohniska. Je to vlastně zorný úhel, který objektiv přenese na senzor.

Příklad: Můžu uvést klasický setový objektiv 18–105 mm. Zatažený objektiv na ohnisku 18 mm má za následek široký záběr. Když vysuneme objektiv na 105 mm, celý záběr se zúží a obraz se přiblíží. Slíbil jsem, že nebudu nosit dříví do lesa, ale nakonec se ta informace možná někomu bude hodit.

Ohnisková vzdálenost a hloubka ostrosti

Toto už je ale častěji probírané téma. Tady platí pravidlo, že čím méně máme zazoomováno, tím větší prostor je ostrý. Když ale používáme teleobjektiv s opravdu velkým ohniskem, můžeme dosáhnout toho, že hloubka ostrosti, tedy ostrá oblast na snímku bude tenká třeba jen 1 cm.

Světelnost objektivu

Existují sice již objektivy, které mají po celém rozsahu „zoomu“ stejnou propustnost světla, ale většina objektivů stále ve větší ohniskové vzdálenosti propustí méně světla než při menší ohniskové vzdálenosti.

Rekapitulace

Pokud chci velkou hloubku ostrosti, hodí se mi malá ohnisková vzdálenost a velká clona (např. 18 mm a f18). 


Pokud chci malou hloubku ostrosti, hodí se mi velká ohnisková vzdálenost a malá clona (např. 105 mm a f1,8).

Čas

Dobře, objektiv máme za sebou a teď se dostáváme do těla fotoaparátu, k závěrce. Když světlo projde objektivem tak, jak my chceme, dorazí na zrcátko, které nám světlo odráží do hledáčku. Když zmáčkneme spoušť, zrcátko se odklopí a světlo se poté dostává na snímač na takový čas, na který si to nastavíme.

Příklad:

Při expozičním času 1/20 s bude při focení pohybu fotka nejspíše rozmazaná, při 1/1000 s bude ale pohyb perfektně zmražen. Při změně času závěrky ale musíme počítat se změnou expozice. Čím kratší čas bude, tím méně světla se dostane na snímač a fotografie bude tmavší. Zároveň pokud máme málo světla, můžeme prodloužit čas snímání klidně i na 30 s, a i v minimálních světelných podmínkách dostaneme nádhernou expozici. Musíme si však dávat pozor na to, aby se s fotoaparátem ani nehlo. Sebemenší záchvěv způsobí rozmazání fotografie. 

Image 3

ISO

Citliovst na světlo. Značí to, jak moc citlivý bude snímač na světlo, které projde objektivem. ISO se snažíme mít vždy co nejnižší, při vyšších hodnotách způsobuje šum.

Doporučuji zvyšovat až tehdy, kdy už nemohu fotografii zesvětlit otevřením clony nebo snížením času. Pro práci s bleskem se dá ideálně použít ISO 100 - 200, pro focení na přímém slunci iso 200 - 300, pro běžné denní světlo 400 - 1000 dle intenzity.

Teď už je to na vás

Nyní to chce naučit se, co se stane, když změníte tuhle a tuhle hodnotu tak, anebo jinak. Co se stane, když něco vyfotíte z tohoto úhlu s tímhle světlem, nebo třeba jiným světlem, a tak podobně. 

Jednoduše ovládání techniky je jediná věc, kterou se můžete naučit. Zbytek na celém focení dělá váš pocit z toho, co fotíte, co vidíte, co poté upravujete.

Fotografie níže je focena na Nikon D4 s objektivem Nikon AF-S NIKKOR 24 - 70mm f/2,8 ED - Clona f/2,8; Čas 1/125; ISO 100; Ohnisko 70 mm

Image 0

Nechcete prísť o ďalšie články a tipy?
Vyplňte e-mail a budeme vám ich pravidelne zasielať
Tiež nás môžete sledovať na Facebooku
Jan Novákproduktový specialista - Studiové vybavení
Nechcem aby mi čokoľvek utieklo
Tu sa môžete prihlásiť k odberu akcií a noviniek v našom sortimente
- Odhlásiť sa môžete jednoducho.