V dnešní éře digitální fotografie je totiž i pro odborníka obtížné prokázat, zda disponujete skutečně autorským tiskem - především díky dostupnosti tiskových podkladů a kvalitního tisku. Tato metoda bude mít mimo odhalování falzifikátů také významný dopad na archivnictví a je využitelná obecně všude tam, kde záleží na tiskové kvalitě dokumentů určených pro dlouhodobou archivaci.

Proč je nová metoda zásadní?

Výtvarná fotografie, papírové dokumenty a další části tisku, které si chtějí v čase uchovat hodnotu, hledají spolehlivé techniky a média vhodná pro účely dlouhodobé archivace.

„Pro archivní tisky se převážně využívají světlu a UV záření odolné inkousty na bázi pigmentu. Velmi často jsou však z finančních důvodů nahrazovány nebo falšovány barvami, které mají nižší, v průměru čtvrtinovou odolnost proti vyblednutí a jsou pro archivaci nevhodné. Rozeznat ale pouhým okem rozdíl mezi tiskem na bázi pigmentu a jeho levnější variantou na bázi barviv je často obtížné i pro odborníka, naše metoda představuje jednoduchý nástroj pro jejich jednoznačné rozlišení,“ uvedl za autorský tým prof. Petr Páta, výzkumník z katedry radioelektroniky a současně děkan FEL ČVUT.

S ohledem na výrazný potenciál uplatnění u autorského tisku probíhá výzkum na FEL ČVUT v Praze ve spolupráci právě s FOMEI. Díky naším zkušenostem se spoluprací s profesionálními fotografy a galeristy, známe jejich velkou starost - možnost jednoznačného detekování padělků. Vyřešení tohoto problému bude mít velmi pozitivní dopad na daný segment trhu s uměleckou grafikou a fotografií.
„Fotografie a umělecká grafika se stává předmětem větších a větších investic. Sběratelé umění rozšiřují své sbírky o digitálně tištěné fotografie a požadují k nim certifikát potvrzující autorství, unikátnost či limitovanost dané série a potvrzení dlouhodobé obrazové stálosti. Pokud takový certifikát pravosti chybí, je to první signál k opatrnosti. Navrhovaná metoda může odhalit nasazení papírů a inkoustů s nízkým archivačním potenciálem nebo naopak jak autorovi snímku, tak majiteli fotografie potvrdit dlouhodobou stálost, tedy velmi pomalé stárnutí,” řekl k tomuto tématu náš kolega a absolvent FEL ČVUT Ing. Jan Kaiser, Ph.D.

Metoda hyperspektrálního zobrazování má všechny předpoklady uplatnit se vedle uchovávání uměleckého dědictví a archivnictví například v biologii při monitorování rostlin vystavených stresu. Hyperspektrální kamera je schopná rozlišit zdravé rostliny od těch, které jsou napadené škůdcem či trpí nedostatkem vody či živin. Jejich stres se projevuje změnou fyzikálních vlastností, jako je například spektrální odrazivost, což dokáže kamera zaznamenat. Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT současně ověřují další možnosti aplikace své metody v dalších vědeckých a průmyslových oblastech.

Co určuje archivační potenciál tištěné fotografie/grafiky?

Důležité je v první řadě rozlišit archivační potenciál samotného (nepotištěného) média a výsledného vytištěného díla. Aby nebyl archivační potenciál média degradován, je třeba jej potisknout kvalitními inkousty, tedy moderními dye-based inkousty nebo nejlépe pigmenty. Blednutí barev (desaturace) je způsobena především kvalitou použitých inkoustů. Svou roli zde hraje i jakost vrstvy pro příjem inkoustu, není to však role dominantní.

Dye-based inkousty jsou zpravidla levnější, ale jejich světlostálost a především UV-odolnost nedosahuje stálosti inkoustů pigmentových. Nedá se však říci, že dye-based inkousty jsou pro archivaci apriori nevhodné. Předností dye-based inkoustů před pigmentovými je jejich souhra s lesklými fotopapíry. Úroveň lesku fotografií vytištěných na fototiskárně s dye-based inkousty je totiž výrazně vyšší než lesk fotografií vytištěných na shodném lesklém papíře, ale na tiskárně s pigmentovými inkousty.

Pigmentové inkousty vítězí ve dvou základních disciplínách: vrcholná světlostálost a precizní černobílá fotografie. Oproti dye-based inkoustům jsou pigmenty výrobně dražší a své unikátní nasazení si našly ve fineArt a velkoformátových tiskárnách.

Více podrobných a odborných informací najdete v knize Jana Kaisera Průvodce digitální fotokomorou, ze které jsou převzaté i tyto texty.

Více o tématu

Pokud vás zajímá téma nové metody nebo archivačního fototisku obecně, doporučujeme následující odkazy: