David Šanda - Příběh pěti fotografií
Válečnice
Chtěl jsem zkusit nafotit něco jiného než jen samé víly a krasotinky, které většinou fotím. Když se objevila modelka s dredy, navíc ještě se zajímavými rysy, nedalo už moc práce vymyslet zbytek. Cíl byl vytvořit scénu s fantasy bojovnicí. Půjčil jsem si luk a toulec, z látky udělal sukni, vršek jsem uvázal z pruhu látky, přes hruď sepnul kožešinu, na ruku dal náramek (v realitě by byl nepraktický) a modelka si namalovala na obličej barvou na tělo válečný vzor. Protože bylo brzy na jaře a vše bylo pochmurné, zvolil jsem si jako lokaci rybník s uschlým rákosím, aby to vypadalo, že je to je válečnice na lovu u nějakých jezer. Ten den dost foukalo, chvilku svítilo slunce a v další chvíli mraky vrhaly stín. Fotka byla focená zrovna ve chvíli, kdy skrze mraky prosvitlo slunce a tím to přidalo fotce jiskru. Zároveň vyšší kontrast mezi světlem a stínem přidal tvrdší vzhled modelce, což se k této fotce hodilo více, než kdyby byla nasvícena jemným měkkým světlem.
Nebeská balerína
Rád si na fotkách hraji s látkami a nechávám je vlát. Přidává to snímku dynamiku, i když v tomto případě by balerína dokázala dodat fotce dynamiku sama o sobě. Všeobecně je radost spolupracovat s lidmi, kteří jsou pohybově nadaní. Je s nimi jednodušší tvořit zajímavé fotografie. Snímek jsem chtěl co nejvíce zjednodušit, aby vynikla ladnost pohybu baleríny, proto jsem zvolil travnaté letiště, které je do mírného kopce a za ním se otevírá horizont. Ležel jsem na zemi a fotil z podhledu tak, aby horizont vycházel co nejníže a balerína se pěkně rýsovala proti nebi. Fotili jsme k večeru a slunce bylo celkem nízko. To vytvářelo víceméně přední tvrdé nasvícení, což bylo příhodnější kvůli zamezení rušivých stínů na sukni a látce. Při úpravě jsem měl i přirozenější variantu se zelenou trávou, ale nakonec se mě i baleríně více zamlouvala tato modrá varianta.
Sasanková víla
O této modelce říkám, že je vílový typ. Proto jsem šel takříkajíc na jistotu a vzal jí do listnatého lesa, kde na jaře krásně kvetou sasanky. Našli jsme místo, kde skrz koruny stromů prosvítalo slunce a krásně nasvěcovalo modelku i sasanky. Tím, že je modelka osvětlená sluncem a vše ostatní je ve stínu a tedy tmavší, přitahuje pozornost modelka, jako nejsvětlejší část fotky. Toto světlo současně vytváří snovou a tajemnou atmosféru tajemného lesa, kde se na paloučku sluní sasanková víla.
Komtesa
Tento pokojový portrét vznikl ve spolupráci s vizážistkou E. M. Visage - Eva Mihulková. Vizážistka udělala přirozený make-up, zvýraznila pihy a také vytvořila účes. Cílem bylo vytvořit romantický až obrazový vzhled a zachytit půvab modelky. K nasvícení jsem použil zábleskové světlo s nasazeným reflektorem beauty dish s difuzní látkou, který byl umístěný na levé straně od fotografa. Beauty dish vytváří nejvýraznější nasvícení v ohnisku tváře, kam byl namířen a do krajů snímku intenzita nasvícení slábne. Toto světlo bylo ideální k nasvícení výrazných rysů modelky, které by byla škoda nezvýraznit.
Linie
Tato fotka vznikla při jednom workshopu na lokaci Sloviňský národní park v Polsku na pobřeží Baltu. Jedná se o písečnou dunu vedle písečných pláží. Rozhodně můžu toto místo pro fotografy doporučit, nevýhodou ale je, že moře není úplně na koupání. Jinak k samotné fotce, z písku tam trčelo prohnuté torzo stromu a někoho napadlo, že by se modelka mohla podobně prohnout. Mě ještě zaujaly i zajímavé stíny a našel jsem místo ze kterého se stíny obou objektů propojily.
Myslím si, že fotka by měla mít něco zajímavého, aby se nad ní divák pozastavil, utkvěla mu v paměti a sám fotograf se k ní vracel. Čím ale zajímavost na fotce podpořit? Například zajímavým dějem, příběhem, dynamikou či lokací. U focení lidí to může být i stylingem (líčení, účes, oblečení), zachycením emocí, nebo charisma modelu na snímku. Samozřejmě vše lze umocnit vhodně zvolenými kompozičními prvky. Někdy člověk může vytvořit zajímavou fotku dokonalou přípravou (koncepcí) a někdy jen stačí být na správném místě ve správný čas. Tak jako vše v lidské činnosti, je i fotografie neustálé učení, objevování a experimentování. které člověka posunuje vpřed i přes nějaké to klopýtnutí.
