Tadeáš Plachý - Nevidím žádný důvod, proč bych měl fotografovat jinak než na film.

10.09.2018

Tadeáš Plachý - milovník klasické ČB analogové fotografie. Sám o sobě říká, že nevidí důvod proč by fotografofal jinak než na klasický film. Ke své práci rád používá filmy ILFORD. PUSH PROCES mu není cizí, i o jeho využití ve spojení s legendární HP5+ se dočtete v rozhovoru.

S fotografií jsem začínal, přesněji řečeno jsem se k ní vrátil, někdy na přelomu let 2013/2014. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se fotograficky našel. Hned od počátku jsem preferoval černobílé filmy, které jsem si záhy začal zpracovávat sám doma. Nerad vysvětluji, proč fotím na film. Nedokážu to a je to vlastně docela zbytečné. To, že fotím na film samo o sobě nic neznamená. Snad jediné dvě věci bych rád zdůraznil – archivní stálost filmů a možnost zvětšovat v temné komoře. Klasické zvětšeniny vytvořené v temné komoře z negativu na fotografický papír jsou nenahraditelné.

Nerad porovnávám film s digitálem. Vím, že na film zvládnu zachytit cokoliv, co potřebuji. Před necelými 2 lety jsem fotil svůj první větší dokumentární projekt. Přípravu svého kamaráda na zápas o titul mistra v bojovém sportu MMA. Z technického hlediska byla výzva, zachytit rychlý pohyb při relativně slabém umělém osvětlení tělocvičen. Nakonec to nebyl žádný problém, stačilo jen zvolit vhodnou kombinaci filmu a vývojky.

Nevidím žádný důvod, proč bych měl fotografovat jinak než na film. Lidé občas mluví o tom, že je film do jisté míry limitující. Osobně tento pocit nesdílím. Necítím se limitován technickými možnostmi filmu a počtem snímků. Naopak se cítím osvobozen. Používám mnohem jednodušší fotoaparát a celý proces, od změření expozice, zmáčknutí spouště až po vyvolání filmu a zvětšování v komoře mám plně pod kontrolou.

V současnosti se věnuji převážně pouliční fotografii, ať už v ČR nebo během svých cest po světě. Do budoucna bych se rád věnoval dokumentární fotografii. Především lokálním tématům v okolí svého rodného města. Uvidíme, co budoucnost přinese.



Image 1 Tento portrét vznikl jako součást větší dokumentární série na přelomu let 2016/2017. Fotografoval jsem přípravy svého kamaráda na zápas o titul mistra v bojovém sportu MMA. Snímek jsem pořídil fotoaparátem Leica M2 s objektivem 50/1.4 na film Ilford HP5+. Na celý projekt jsem spotřeboval 54 kazet filmu Ilford HP5+, který jsem kvůli špatným světelmým podmínkám pushoval na 3200 ISO ve vývojce Ilford Microphen.


Image 2 Noční fotografie z Istanbulského metra, kterou jsem pořídil během přestupu na cestě do Gruzie. Docela dobře ilustruje pouliční fotografii, které se v současnosti věnuji. Zachyceno Leicou M2 s objektivem Zeiss Bigon 35/2.8 na film Ilford HP5+ vyvolaný v Rodinalu na 800 ISO.


Image 3 Portrétní fotografie není mojí doménou, ale většinou podlehnu přemlouvání své manželky a čas od času jí vyfotím. Vyfotografováno v Gruzii s Leicou M2, objektiv Zeiss Biogon 35/2.8, žlutý filtr. Použitý film je jako obvykle Ilfrod HP5+ na 400 ISO vyvolaný v Rodinalu.


Image 4 Jedna z fotografií z letošní druhé cesty do Gruzie. Vznikla cestou od moře do vnitrozemí místním mikrobusem (maršurutkou). Maršrutky tvoří páteř veřejné dopravy v mnoha post-sovětských zemích a v Asii. Je to svérázný mikrokosmos lidské existence a každá jízda je dobrodružství. Zachyceno na Nikon FM2n s objektivem Nikkor 35/2, film Ilford HP5+ na 1600 ISO v Rodinalu. Pro vyvolání jsem použil takzvaný „stand development“, při kterém se film nechává vyvolat v Rodinalu naředěném v poměru 1:100, pouze s jednou minutou počáteční agitace a pak se nechává 2 hodiny stát v klidu.

Díky a přejeme spoustu zajímavých snímků na filmech ILFORD.